Anna Augustinová

(YOGA AA)

Mezi mé nejmilejší styly jógy, které zároveň lektoruji, patří dynamické lekce vinyasa jógy a rocket jóga, která mě zcela uchvátila. Každý den ale může být jiný. Jeden den cítíme, že uneseme na zádech slona, jiný den bychom se od něj raději nechali nést. I to mě na józe baví – není to jen cvičení, je to schopnost rozeznávat, co potřebujeme, na co se cítíme a respektovat to. Pro někoho to znamená nepřepínat se (to je můj celoživotní boj :D), pro někoho naopak přijímat výzvy a neustrnout. K lektorování jógy jsem se po dlouhé cestě dostala přes instruktorování lezení, kdy jsem pochopila, jak mne baví předávat své zkušenosti jiným, vidět pokrok u lidí, které učím, předávat jim energii a vidět odezvu. V józe i zmíněném lezení platí stejné – je třeba jasně vnímat své tělo, ale i svou mysl, vyčistit ji – jen tak budete na skále v bezpečí a na jógamatce se uvnitř sebe posunete dál. A přesně tento princip – aktivní tělo a klidná hlava – chci předávat i vám na svých lekcích. MÁ CESTA K JÓZE byla dlouhá a nebyla to rozhodně láska na první pohled. Už od gymnázia mě k sobě táhly východním tradice a před cestou do Indie (za zcela jiným účelem než jógou – hraní loutkového divadla v tibetských klášterech) jsem se samostudiem začala ponořovat do dechových technik. Jenže realita Indie a desítek “západních” lidí, kteří se tam přijeli nechat během 14 dní “osvítit” mi to celé zošklivila a nějakou dobu jsem vše odložila stranou. Časem se ke mě to podvědomé chtění opět vrátilo a vyrazila jsem v Praze do jógové studia na náhodnou lekci. Ve chvíli, kdy nám lektorka začala rozdávat věštecké karty se má představa o józe znovu rozložila. Doopravdy jsem se do jógy ponořila až po několika dalších letech a spíše přes fyzickou část (dělala jsem moderní tanec, závěsnou akrobacii, akro jógu, lezení). Jóga mě k sobě najednou přirozeně přitáhla a už mě nepustila. Nořím se stále hlouběji a neučím se jen svou vlastní praxí, ale i skrze své studenty.